Nabídku z celého realitního trhu a spektra najdete na reality.name. Pokud chcete info na téma bez realitky a pronájem bytu pak jděte na vlastnici.cz.



Výběr pozemku pro rodinný dům není radno podcenit.

 

Pokud se chystáte koupit stavební pozemek na stavbu rodinného domu, je třeba, abyste si o parcele, kterou jste si vyhlédli, ověřili několik zásadních faktů. Pokud totiž nedostatky stavebního pozemku zjistíte až dodatečně, může vám to znepříjemnit život a zcela změnit či prodražit váš stavební záměr. Spoustu věcí byste si měli tedy ověřit a zjistit ještě před podpisem kupní smlouvy.

 

 

  • Na katastru nemovitostí si zjistěte a ověřte informace o vlastnících, věcných břemenech, výměrách.

 

  • Ověřte si v územním plánu obce, zda se jedná skutečně o stavební pozemek. Územní plány jsou k nahlédnutí na stavebním úřadě příslušném podle místa. Zde se můžete informovat rovněž o plánech obce. Můžete se tak vyhnout třeba situaci, že vám za vaším novým domem vyrostou třeba garáže nebo výrobní hala.

 

  • Zaměřte se na velikost a tvar pozemku. Existují předpisy a některé faktory, které limitují, jaký dům můžete na stavební parcele postavit. Např. mezi dvěma samostatně stojícími domy musí být minimálně 7 metrový odstup. Dále vzdálenost domu od hranice sousedního pozemku musí být alespoň 3 metry. Pozemek by neměl být nikdy menší výměry než 500 m2, přičemž pro volně stojící domek se jako optimální výměra uvádí minimálně 800 m2. Pokud je pozemek nepravidelného tvaru, pak je lepší přizvat si architekta, který vám nejlépe řekne, jaký dům lze na  pozemku postavit.

 

  • Vezměte v úvahu terén pozemku. Stavba na rovinatém pozemku bude snazší a levnější. Svažitý pozemek může být z architektonického pohledu atraktivnější, ale je nutno počítat s vyššími náklady na stavbu a následné úpravy okolí domu a zahrady.

 

  • Obvykle místní vyhláška udává možnost zastavěnosti plochy. To může být velmi limitující faktor. Většinou platí, že plocha zastavěná rodinným domem by neměla činit více než 30 % z celkové výměry pozemku, přičemž do zastavěné plochy se počítají i zpevněné plochy a terasy.

 

  • Zvažte, zda vám vyhovuje orientace k světovým stranám. Největší zájem je o pozemky orientované na jih, jihozápad až západ. Na tyto strany se zpravidla situují obývací pokoje a terasy.  

 

  • Prověřte dostupnost pozemku, tzn. příjezdové komunikace. Ty bývají zpravidla ve vlastnictví obce. Problémy nastávají tehdy, jsou-li soukromé.

 

 

Zjistěte si, jaká je dostupnost inženýrských sítí, tj. elektřiny, plynu, vody, kanalizace. Ideální je, pokud jsou přivedeny na hranice pozemku. Pokud nejsou, počítejte s poměrně velkými výdaji a hlavně si prověřte, zda to bude možné vůbec zrealizovat. Mohlo by se totiž například stát, že v dané lokalitě již nelze další domy připojit z důvodu vyčerpané kapacity.

 

 

  • Nezbytně nutná je voda. Ideální je, pokud ji lze odebírat z obecního vodovodu. Pokud ne, budete muset vybudovat studnu. K tomu budete potřebovat prověřit hladiny podzemních vod, jejich kvalitu, vydatnost a trvalost. To znamená, že budete muset nechat udělat geologický průzkum. K vybudovaní studny budete pak potřebovat stavební povolení od vodoprávního úřadu (je součástí obecního úřadu). Zjistěte si proto, zda vám jej úřad vydá.

 

  • Zatímco bez plynu se lze obejít, bez elektřiny nikoli.

 

  • Chybějící kanalizaci lze vyřešit jímkou nebo malou čistírnou odpadních vod. Nezapomeňte si předem ověřit, že vám stavební úřad vydá stavební povolení.

 

  • Podle vašich potřeb se informujte i na ostatní sítě, jako např. internet, telefon, kabelová televize atp.

 

 

Vyplatí se ověřit i to, zda není pozemek na záplavovém území nebo v chráněné krajinné oblasti.

 

Dalším problémem by mohla být ochranná pásma. Ochranná pásma jsou vymezena např. kolem vedení vysokého napětí, železnice, silnice, plynovodů, vodovodů, kabelů. Ochranná pásma jsou i kolem lesa. Ve vzdálenosti do 50 m od něj je možné stavět výhradně se souhlasem příslušného orgánu ochrany lesa.

 

Velkým omezením při stavbě jsou např. sítě vedené přes pozemek. Skutečnost, že přes pozemek prochází sítě by měla být zapsána jako věcné břemeno v katastru nemovitostí.

 

Případné archeologické nálezy na pozemku mohou průběh stavby také hodně zkomplikovat.

 

Pro stavbu a výši nákladů je důležité také to, jaké je geologické podloží pozemku. Podceňovat bychom neměli podzemní vodu a složení a vlastnosti zemin. Pokud v tomto nemáte jasno nebo nechcete riskovat dodatečné vysoké náklady, je vhodné nechat si udělat inženýrskogeologický průzkum. Z něj získáte i údaje o podzemní vodě, její poloze, hladině pod zemí a o její agresivitě na betonové konstrukce. Na základě výsledků inženýrskogeologického průzkumu je potom možné vytvořit návrh založení stavby a stavby samotné. Ne na každém pozemku totiž můžete stavět podle svých představ. Například při spodní vodě, která se nachází mělce pod terénem, je výhodnější postavit dům nepodsklepený. Ideální jsou pozemky, kde z povrchu vychází snadno rozpojitelná a současně málo stlačitelná skála nebo suchý štěrkopísek. S rozšířením základů a tudíž vyššími výdaji je třeba počítat u stlačitelného jílu nebo zvodnělém štěrkopísku.

 

V neposlední řadě je dobré pořádně zvážit i osobní preference. Např. zda dáváte přednost klidnější lokalitě nebo rušnější, kvalita ovzduší, dopravní dostupnost apod.

Datum publikace: 6.7.2013


Více článků z kategorie Články

Více článků z kategorie Články



 
Kontakt: info@rodinnedomy.net
Rodinné domy